Pavel Borovanský
Milost je mocnější (Ř 5,12-15)
Žalmy 130:3-4 Budeš-li mít, Hospodine, na zřeteli nepravosti, kdo obstojí, Panovníku? Ale u tebe je odpuštění; tak vzbuzuješ bázeň.
Hříšné skutky se děly a dějí ve tmě. A teprve ve světle jsou vidět. Lidé nepřicházeli ke světlu, aby temnota jejich skutků zůstala skryta J 3, 20. A proto muselo přijít světlo za nimi. A tím prvním krokem světla byl zákon. Zákon, který odhalil hřích lidských srdcí. Zákon, ze kterého pochází poznání hříchu a usvědčení celého světa z viny. Ř 3, 19-20...
...A jediná moc, která je větší, než moc hříchu, je moc evangelia Pána Ježíše Krista. Ta jediná je schopna vyrvat lidi z moci smrti. „Čiňte pokání a věřte evangeliu.“ To je zákon pro nespravedlivé, který musí být slyšet, musí být aplikován!
Osnova kázání
Evangelium, naše naděje, chlouba i jistota! (Ř 5,1-11)
Pavel Borovanský, Ústí nad Labem, 18. srpna 2019
I. Úvod
Pokoj vám a milost! Nějaký čas jsme se neviděli, protože má rodina trávila dva týdny u Máchova jezera. Já jsem se tam potýkal s nějakými zdravotními problémy. Ale už je to dobré. Nakonec jsme si odpočinuli. Mohl jsem se svými syny vyzkoušet, kolik vydrží na kole v lesním, ne úplně lehkém terénu. A nezklamali mně. Byli dobří.
Osnova kázání
Evangelium, naše naděje, chlouba i jistota! (Ř 5,1-11)
Petr je ukazatelem toho nejvyššího, čeho je obecně člověk schopen. Je to vrchol lidské lásky a oběti. Přesto je Petrův příběh tragikomický a bude i náš, pokud bychom spoléhali na vlastní síly ve věcech spásy a Boží spravedlnosti. Tragika takového jednání je vidět dobře právě na Petrovi. Veškeré jeho úsilí mělo za výsledek pouhé uťaté ucho. To byla jediná ztráta nepřítele. My nechceme hříchu, démonům a smrti způsobit takovéto směšné, lehké ublížení na těle. To nás nezachrání, potřebujeme zakusit ve svých životech moc kříže. Vidět, že hřích, ďábel i smrt jsou již rozdrceni navždy.
Osnova kázání
Byl vydán pro naše přestoupení a vzkříšen pro naše ospravedlnění (Ř 4,1-25)
Byl vydán pro naše přestoupení a vzkříšen pro naše ospravedlnění (Ř 4,1-25)
Potomstvo Abrahamovo
Pavel vede Izraelce k Abrahamovi, aby se ve světle Písma podívali na to, čeho a jak Abraham vlastně dosáhl. Když chceme pochopit dobře Pavlův záměr, musíme nejdříve poznat, jak se Židé na Abrahama dívali. Jak se na něj dívali všichni ti, kdo usilovali o spásu ze skutků.
Židé měli Abrahama za vzor spravedlivého člověka, pro jeho skutky. Vnímali ho jako toho, kdo skutečně dosáhl spásy díky svým skutkům. Úplně převrátili Boží pravdu vzhůru nohama. Tím dokazovali, že svou snahou domoci se spásy plněním Zákona, se odklonili od víry židovských praotců. Abrahama, Izáka a Jákoba.
Osnova kázání
Bůh ospravedlňuje toho, kdo žije z víry v Ježíše (Ř 3:21-31)
Bůh ospravedlňuje toho, kdo žije z víry v Ježíše (Ř 3:21-31)
Úvod
Pokoj vám a milost! Apoštol Pavel píše do Filipis tato slova:
• A tak, bratří moji, radujte se v Pánu. Psáti vám stále totéž mně není zatěžko a vám to bude oporou. Fp 3:1
Raduj se, lide Boží, to je výzva a přání Pavla. Je proč se radovat. Lid, který nebyl lidem, národ, který nebyl národem, se zrodil o Letnicích skrze dílo Ježíše Krista. Boží církev byla vykoupena drahou krví Božího Syna Sk 20, 28! Církev ze Židů i pohanů. Ze všech jazyků, národů, ras a ve všech generacích povolává Bůh ke spáse ty, které si zamiloval v Kristu před stvořením světa. Ef 1, 3-5
Bůh ospravedlňuje toho, kdo žije z víry v Ježíše (Ř 3:21-31)
Spasení není z vás, je to Boží dar; není z vašich skutků, takže se nikdo nemůže chlubit. Efezským 2:9
Nezáleží na člověku, na jeho chtění, na jeho námaze, na jeho vůli, ať už je svobodná, nebo není. Záleží pouze na Bohu a Jeho milosti a slitování. Celé dílo spásy od znovuzrození, přes ospravedlnění, po celou cestu posvěcení až k oslavení a vstupu do Boží slávy je dílem svrchovaného, všemohoucího Boha, který vše učinil a prozřetelně řídí až k cíli, jež stanovil.