Tematické kázání

V předchozích verších Pavel apoštol cituje Dt 29,3 a Iz 29,10. A to ve verších Ř 11,7-10, které jsme vykládali společně v posledním kázání z listu Římanům. Izrael nepochopil a nerozpoznal cíl zákona. Nedosáhl spásy plněním zákona Mojžíšova. Protože to nebylo ani možné a zákon k tomu nebyl dán!

Jestliže Písmo praví, že sám Bůh, Boží Syn se zřekl své slávy, kterou měl u Otce dříve, než byl stvořen svět. Jestliže Ježíš sám sebe zmařil a šel až na smrt Fp 2,6-8.  Když byl kvůli nám ztotožněn z hříchem, ačkoli sám hříchu neučinil 2 K 5,21.

Když vám Bůh dá nahlédnout pod povrch věcí a jenom trochu poodhalí vašim očím věci, které nelze nazvat jinak než podivuhodné, bázeň a třesení způsobující, bude se vám zastavovat dech. Ale milovaní, uvědomme si jedno. Bůh takto nejedná jen na světové úrovni. Na úrovni národů!

Všude, kde se zvěstuje evangelium Ježíše Krista, přichází světlo a osvěcuje každého člověka (J 1,9). Apoštol Pavel byl poslán, aby toto světlo nesl i do největších měst tehdejšího světa. V18. kapitole Skutků čteme, jak Pavel přišel z Athén do Korintu.

Když jsou učedníci zděšeni v osmnácté kapitole Lk evangelia, ve verši 18, 26 a ptají se Pána Ježíše: "Kdo tedy může být spasen?" dostávají pokoj přinášející odpověď.

Autor našeho žalmu z Boží milosti ví o svém stavu i o tom, že jenom Bůh má pro něho záchranu a řešení! Volá k Bohu a volá z hlubin bezedných. Tedy takových, ze kterých nemůže nikdy sám vystoupat nahoru ke světlu. Tyto hlubiny jsou temné, studené jako sama smrt! Není z nich úniku ani záchrany.