Potřebujeme znát Boha. Mít poznání a zkušenost víry! Když je ti nejhůř bratře, sestro! Jdi do Písma! Modli se za plnou moudrost a poznání, aby Duch svatý ti dal proniknout až ke kořenům moudrosti. Do hloubky Božího slova!
Bojme se pouze toho, kdo může nejenom tělo zahubit, ale i duši!
Všem pak řekl: "Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, nes každého dne svůj kříž a následuj mne. (Lukáš 9:23)
Jsme opět u toho, že naše láska a náš postoj k Bohu je velmi vidět na našem postoji k církvi a k sourozencům v Kristu. A pokud jsme neteční k církvi a nenaplňujeme potřeby druhých. Pokud s druhými nejednáme dobře a v lásce, ale ve sporech a svárech, je jedno, z jakého to je důvodu. Je jedno jak a kolikrát sem byl druhými zraněn, nebo ponížen. Je jedno, zda jsem povahově takový, nebo makový. Zda jsem bázlivý a citlivý, nebo nerudný samotář, zalezlý ve svém doupěti. Je to prostě špatně. A ukazuje to na nedostatek lásky k Bohu v mém srdci. Ukazuje to, že ta Boží láska ve mně je něčím možná potlačená, ubitá. Strachem, hořkostí, neodpuštěním, zraněním, které může být opakované. Ale to není omluva bratři a sestry. My jsme prostě odpovědní za svá nová srdce před Bohem, máme je chránit!
Pavel Borovanský, Ústí nad Labem, 17. května 2020
Pokoj vám! Jak se dnes cítíte? Máte taky ten pocit, jako že hrajete v nějakém špatném scifi filmu? Všichni ti lidé s rouškami. Slova jako krizový štáb, nouzový stav, imunita, vakcína, izolace, nebo karanténa. Vyburcovaná média. Možná nejsme jako hlavní postava, spíše něco mezi vedlejší rolí a statistou z davu.
Pavel Borovanský, Ústí nad Labem, 3. května 2020
A tak drazí svatí, trápí nás slabost tváří v tvář pokušení? Trápí nás naše hříšné sklony? Je náš charakter vlivem pádu a hříchu v troskách? Nepodléhejte porážce a rezignaci, kapitulaci. Protože ať si je to v troskách, to staré! Hle Bůh činí v Kristu vše nové. A ty bratře i ty sestro jste nová stvoření. Ať už jsi hřešil jakkoli. Byl jsi zloděj? Nyní je v tobě život z Krista a bude růst až do člověka, který prací svých rukou zajistí nejen sebe, svou rodinu, ale i potřebné kolem sebe.
Byl jsi zvyklý lhát a podvádět? Neboj se,...
Pavel Borovanský, Ústí nad Labem, 29. prosince 2019
Kdo z vás se bojí Hospodina a poslouchá jeho služebníka? Kdo chodí v temnotách, kde není žádná záře, ten ať doufá v Hospodinovo jméno a opře se o svého Boha.
Podle Iz 50, 10 máme doufat ve jméno našeho Boha. A máme se také o našeho Boha opřít. Zde ve světě temnoty máme doufat v Boží jméno a opřít se o Boha. Řekli jsme si, že doufat v Boží jméno znamená znát Boha. Dobře vědět kdo a jaký je. A to je svatí ten první, naprosto nezbytný krok. Jak byste se mohli opřít ve tmě o někoho, koho dobře neznáte? Jít s ním? To by bylo čiré bláznovství. Zoufalý čin. A když budete mít vedle sebe dva muže, kteří si budou nárokovat vůdcovskou roli ve společnosti, za kým půjdete? Za tím, koho dobře znáte a víte, že je dobrý a schopný, morálně pevný, Nebo půjdete za tím, o kom nic nevíte?
Bůh věrně naplňuje své SlovoNaše víra nestojí ve vzduchoprázdnu, ale musí mít pevné kořeny a musí být zasazena do hlubších a širších souvislostí. Uvidíme, jak spolu souvisí víra v Kristovo narození z panny s naší důvěrou v Boží slovo, s osobou Ježíše Krista a také s naším spasením.
