Pavel Borovanský

Všude ve světě vidíme viditelnou církev, která se navenek hlásí k evangeliu Ježíše Krista, ale opouští biblickou pravdu a biblické evangelium Ježíše Krista! Činí tak pod tlakem světa, který není bohužel jen kolem ní, ale je už dlouho uvnitř této viditelné církve.

Pokoj vám a milost drazí přátelé, bratří a sestry! Dnes budeme mluvit o naprosté exklusivitě evangelia Pána Ježíše Krista. O výlučnosti samotného Božího Syna! Písmo praví, že není jiného jména pod nebem na zemi, ve kterém bylo dáno lidem spasení.

Tedy vidíme, že Jakub mluví naprostou pravdu. Nás všech se to týká. Všichni v tomto kontextu mnoho chybujeme. A to slovo chybujeme má v CEP možná potenciál, který by mohl vést ke zlehčování celé věci. Ale nejde o chybu, či chybování, ve skutečnosti jde o vážný hřích! Jazyk padlého člověka disponuje ničivou mocí.

Marta má břemeno, bolest. Zármutek. Její bratr zemřel. Největším břemenem je náš hřích, jehož mzdou je smrt! Její víra možná ještě všemu přesně nerozumí, ještě vše přesně nechápe, ale jde, snad intuitivně tím jediným správným směrem. Slyší, že se blíží Pán Ježíš a jde Mu rychle vstříc.

Člověk ve své pýše a vzpouře dospěl do bodu, kdy ani na chvilku nepochybuje o tom, že je lepší, moudřejší a láskyplnější než samotný Pán Bůh! Pokolikáté už? Satanská lež ze zahrady Eden koná své zkázonosné dílo v srdcích vzbouřených lidí!