Ale naděje trvá a neklame, jak říká Písmo na jiném místě! Slova o tom, že ne všichni uvěřili zvěstovanému evangeliu znamenají také, že někteří a chvála Bohu mnozí evangelium přijali a uvěřili mu! Mnozí ze Židů, mnozí z pohanů. Všichni ti, jak jsme si řekli, kteří byli povoláni Bohem.

Nanejvýše drahé tělo našeho milovaného Spasitele, to samé tělo bylo ničeno a drceno na kříži za každého z nás. Božsky, nebesky čistá a svatá krev Beránka Božího. Ta samá krev, tekla za každého vyvoleného, povolaného a Bohem zamilovaného hříšníka! Bez ohledu nato, kým je. Odkud je a jaký až doposud byl a je.

Bůh je věrný! Svá zaslíbení plní. Kdyby neplnil, jsme ztraceni. Ale On je Bůh, který se nemění a nemění ani svá dobrá zaslíbení. V Kristu máme naději na věčný život!

Autor našeho žalmu z Boží milosti ví o svém stavu i o tom, že jenom Bůh má pro něho záchranu a řešení! Volá k Bohu a volá z hlubin bezedných. Tedy takových, ze kterých nemůže nikdy sám vystoupat nahoru ke světlu. Tyto hlubiny jsou temné, studené jako sama smrt! Není z nich úniku ani záchrany.

Před obrácením každý z nás žil bez ohledu na to, co po nás, svém stvoření, Bůh chce. Žili jsme hlavně pro svoje sobecké zájmy. Uráželi jsme Boha svými skutky i smýšlením. Hřích nevíry byl naše radost. A Bůh nás přece miloval a zachránil nás. Odpustil nám, dal nové srdce a nový věčný život.