Žalmy 42:1-12  Pro předního zpěváka. Poučující, pro Kórachovce.

Síla a dobrota Božích milosrdenství je v životě každého křesťana jako hřejivé slunce v čase, kdy je nám zima. Jako voda, která vytryskne ze zřídla uprostřed pouště. Boží dobrota je chlebem z nebes, když kolem nás zuří hladomor! Boží milosti jsou hradbou při obležení nepřítelem. Pavézou proti zbrani nepřítele.

Pán Bůh se smiloval. Odpustil ti tvé viny. Spravedlnost, která požaduje trest za vinu, se naplnila na Božím milovaném jednorozeném Synu Ježíši Kristu. Nyní jsi se znovu narodil a jsi nové stvoření v Kristu Ježíši. Kolik radosti a vděčnosti už tahle skutečnost vyvolala v našich životech! Právě pro toto chválíme Pána a naše srdce se raduje. To pro nás učinil náš Pán!

Dokončili jsme jedenáct kapitol listu Římanům. Přesně tolik prostoru věnoval Pavel, apoštol Ježíše Krista hlubokému, teologickému vyobrazení, vyvýšení, prozkoumání, zmapování a vysvětlení evangelia Pána Ježíše Krista. Vrcholem celého listu jsou jistojistě slova veršů 16-17 první kapitoly.

Nová přirozenost je jako semínko rostliny, které se musí zalévat, opatrovat, aby z něj vyrostla velká a silná rostlina a vydala užitek, nebo strom, který vydá dobré ovoce. Oblékej Krista – obnovuj svou mysl!  Jak? Pravým poznáním – proniká mysl i srdce, člověk ho zakouší, předmětem tohoto poznání je svatá Boží vůle, cílem pak obnovení "obrazu Stvořitele". Člověk byl stvořen k obrazu Božímu.