Audio by rok 2009

Bůh pro svůj lid připravuje nádherné nové věci - novou zemi a nové nebe, nebeský Jeruzalém, který je Kristovou nevěstou, církví, která je svatá, čistá a nádherná - připravená pro svého ženicha.

Víra je jedinou možností, jak můžeme přistupovat k Bohu. Je to víra v Ježíše Krista, Boha, který opustil svou slávu a stal se člověkem.

Boj je Hospodinův. Bůh se přiznává k modlitbám svatých a povzbuzuje nás k tomu, abychom jednali pro Jeho slávu. 

Přestože je Ježíš Kristus vítězem nad duchovní temnotou, mnozí lidé se děsí ceny za toto vítězství a proto ho odmítají. Ti, kdo ho přijímají, se stávají nositeli dobré zprávy o Ježíšově vítězství.

Přednáška ze Zimní minikonference o Božím Slově. Obsahem této přednášky je vysvětlení zásadní úlohy Božího Slova pro církev. Vysvětluje dostatečnost Božího Slova pro život křesťana i život církve, nutnost kázání Božího Slova jako základního prostředku vyučování, budování církve i evangelizace a potřebu výkladu celého Písma jako „celé rady Boží" (Sk 20,27).

Přednáška ze Zimní minikonference o Božím Slově. Přednáška vysvětluje důležitost zasazení každého textu do jeho bezprostředního kontextu, ukazuje na potřebu uvažování v širším kontextu celé knihy a v celkovém kontextu celé Bible. 

Přednáška ze Zimní minikonference o Božím Slově - část I. Nastínění specifik výkladu jednotlivých žánrů v Bibli. Jedná se především o hlavní žánry - poezie, historické knihy, listy a apokalyptická literatura. Přednáška seznamuje se základními možnostmi výkladu těchto žánrů a ukazuje na zásadní problémy vzniklé používáním špatného způsobu výkladu jednotlivých druhů textů.

Přednáška ze Zimní minikonference o Božím Slově - část II. Nastínění specifik výkladu jednotlivých žánrů v Bibli. Jedná se především o hlavní žánry - poezie, historické knihy, listy a apokalyptická literatura. Přednáška seznamuje se základními možnostmi výkladu těchto žánrů a ukazuje na zásadní problémy vzniklé používáním špatného způsobu výkladu jednotlivých druhů textů.

Přednáška ze Zimní minikonference 2009. Přednáška definuje výkladové kázání, vysvětluje odlišnost výkladového kázání od dalších typů kázání, ukazuje výhody a nevýhody tohoto typu kázání a seznamuje s možnostmi, které výkladové kázání nabízí.

Ježíš přišel, aby hledal a spasil ty, kdo jsou ztraceni, jako byl posedlý muž z Gerasy, ale slitovává se také nad těmi, kdo s pokornou vírou přicházejí k Němu a hledají jeho milost a také je zachraňuje.

Zvěstování příchodu Božího království je prioritou učedníků Ježíše Krista. On je (nás) vysílá, On dává potřebné vybavení ke zvěstování evangelia a On se také zaručuje za výsledek tohoto zvěstování.

Boží království je nejenom zvěstováno, ale Ježíš Kristus dává svým následovníkům už nyní možnost zakusit něco z reality tohoto nového království, které v plnosti přijde na konci věků.

Jestliže je Ježíš tím, za koho se vydává (nikoliv za koho ho pokládají lidé), potom z toho vyplývají zcela jednoznačné a jednoduché (i když ne právě lehké) věci, které se týkají Jeho následování - a to za všech okolností a za každou cenu.

Izraelci skutečně vytrvali, dokud zemi neobsadili. Jejich vytrvalost pod Jozuovým vedením je pro nás příkladem, který bychom měli následovat.
Podíváme se na 6 bodů a všechny budou nějakým způsobem spojeny s vytrvalostí.

Ježíš přináší něco z odlesku Boží slávy, kterou učedníci zakusili na hoře proměnění také dolů, do údolí démonů a učí své učedníky čtyřem důležitým věcem: víře, porozumění, pokoře a opravdové toleranci.

Ježíš se cele soustředí na své poslání, znovu vysvětluje svým učedníkům důvod svého příchodu a potom ukazuje na principy následování, které odhalují podmínky, za nichž je možné Pána následovat.

Starý zákon VYHLÍŽEL Božího Beránka, zatímco v Novém zákoně vidíme, že jsme VYKOUPENI tímto Beránkem, který byl VZKŘÍŠEN a přijde znovu, aby se ujal VLÁDY.   Text kázání zde.

Získání nebeské ceny vyžaduje důsledné soustředění se na cíl, které bude následováno duchovní, duševní i fyzickou ukázněností.

Ježíš Kristus vysílá své učedníky do celého světa a svěřuje jim velmi závažné poselství - poselství, které je o životě a smrti. Jak se stavíme k tomuto poselství? Jak se jako učedníci Kristovy zachováme k Pánovu příkazu nést toto poselství dále?

Ježíš Kristus odhaluje svým učedníkům zdroj radosti, který je pevnější a jistější než jakýkoliv pozemský zdroj, protože je zakotven v nebi a jeho zárukou je oběť Božího Syna na kříži.

Láska k Bohu musí být v našem nitru, ale odtud se rozhodně bude projevovat navenek. Láska k Bohu se vždy prokáže také jako láska k bližnímu.

Jak si v životě máme zvolit to nejdůležitější? Marie je nám v tom tím nejlepším vzorem. Zvolila si to, o co nepřijde, co má věčnou hodnotu - strávit čas u Ježíšových nohou. Dříve než budeme pracovat PRO Ježíše, musíme strávit čas S Ježíšem.

Víra Káleba a Otníela, kteří dobyli Chebrón a Debír, je postavena do kontrastu s ostatními Judovci, kteří nedokázali dobýt Jeruzalém, tedy město, později tak zásadní pro Izrael.

Jako křesťané si potřebujeme připomínat evangelium, které je o Ježíši Kristu, který tělesně vstal z mrtvých a které jsme přijali z Boží milosti. Jenom takové evangelium přináší spasení.

Učení o křtech patří mezi základní otázky víry, které by měl znát každý věřící. Ačkoliv je křest jednorázovou událostí s jednorázovým vnějším vyjádřením, má dalekosáhlý dopad na každodenní život křesťana.

Vedle zázraku, že můžeme trávit čas s Bohem je tady další - že s ním můžeme mluvit a prosit ho o dary, které nám rád dává. Obojí vede k prohloubení našeho vztahu s Ním a k naplnění Božího záměru s námi.

Kapitoly 16 a 17 popisují dědičný podíl Josefovců, tak jak jim byl přidělený losem. Opakují se zde výtky vůči Izraelcům, protože nevymýtili ze země Kenánce. V 17. kapitole je navíc tato neochota Izraelců dotáhnout věci do konce znásobena nespokojeností Josefovců s jejich podílem. Na druhou stranu v 17. kapitole narážíme na Selofchadovy dcery, které si s důvěrou v Boží rozhodnutí nárokují podíl na zaslíbené zemi.

Vítězná církev to je téma, které dnes slýcháme z mnoha stran, setkáváme se s ním v křesťanských časopisech, na konferencích, v rozhovorech jednotlivých křesťanů. Nalezneme ale také v Písmu něco takového, jako je "vítězná" církev? Na jednom místě rozhodně ano. Podívejme se tedy na to, jaké jsou charakteristiky "vítězné církve".

Izraelci se zabydleli v zaslíbené zemi, aniž by ji osídlili v Boží síle. Potřebovali napomenutí od Jozua a silnou výzvu k rozdělení zbývajících podílů. Přesto, jak se zdá, nešlo všechno přesně podle plánů.

Ježíš vysvobozuje z duchovní němoty, z duchovní smrti. Odhaluje prázdnotu našeho života. Prázdnotu těch, kdo potlačují pravdu, kdo chtějí stavět na sobě samotném i těch, kdo se považují za dobré přijatelné pro Boha. A ukazuje nám jedinou cestu k naplněnému životu.

Ježíš Kristus zaslibuje, že dá lidem pouze jedno jediné znamení k víře - tímto znamením bude jeho zmrtvýchvstání. My se potom musíme bez přestání modlit za porozumění a za to, aby naše srdce byla otevřená a aby v nich vzkříšený Kristus zářil jako světlo.

Útočištná města ve Starém zákoně jsou obrazem našeho útočiště, které máme v Pánu Ježíši Kristu. Jen On je naše záchrana, jen On je naše pomoc v každé naší nouzi.

Pán odhaluje povrchní a pokryteckou víru farizeů a zákoníků. Ukazuje na charakteristické znaky takové víry, která není skutečnou vírou vedoucí ke spasení, ale která přináší svým věřícím soud a odsouzení.

Podílem lévijců byl samotný Hospodin. Přesto potřebovali někde bydlet a k tomu dostávají města v Izraeli. Ale stejně jako byli oni, tak jsou i křesťané dnes na zemi pouze hosté bez skutečného domova. Naším skutečným podílem je Ježíš Kristus.

Chamtivost - to je kombinace závisti a lakomství a je hříchem, který svádí člověka od následování Krista. Náš život totiž není zajištěn tím, co máme, ale jenom skrze Boží milosrdenství.

První kniha Bible, kniha Genesis, je základem, od něhož se odvíjí mnoho dalších věcí. Podle toho, jak budeme přistupovat k této knize (a především k prvním jedenácti kapitolám), bude vypadat i náš pohled na další věci v Bibli i ve světě - naše vnímání Pána Boha, pohled na sebe sama, pohled na druhé, na Písmo, závažnost hříchu, ...

Podstatnou věcí 22. kapitoly je reakce Izraelců na Hospodinovo jednání s jejich národem. Izraelci nutně potřebují zůstat věrní Bohu, který na ně uvedl tolik dobrého. Jejich reakcí na Hospodinovo jednání tedy musí vášnivé úsilí o věrnost Hospodinu.

Víra v Ježíše Krista musí být vidět na životech těch, kdo Ho vyznávají jako svého Spasitele a Pána Slávy. Kromě jiného to znamená také nedělat mezi lidmi rozdíly na základě vnějších věcí, jednat se všemi s týmž milosrdenstvím a být důsledný v následování Pána.

Netrapte se starostmi o svůj život, ale dejte celý svůj život Bohu - jenom On ho může dokonale naplnit a zaopatřit. Proto hledejte Jeho království a On se o vás postará.

Pouze připravení a bdělí služebníci se mohou těšit z odměny a blahoslavenství, které jim Ježíš zaslibuje. Kdo bude překvapen při Pánově náhlém příchodu? Počítáš s Jeho příchodem v každé chvíli?

Hlavním tématem první kapitoly Bible není ani tak stvoření samotné, ale Bůh sám. A to je přesně to, nač se máme soustředit - abychom poznali Hospodina.

Jozue, zestárlý izraelský velitel se snaží svými slovy k Izraelcům zajistit, aby i po jeho odchodu z tohoto světa Izrael poslouchal Hospodina. Vždyť Hospodin je jejich Bůh, který jim prokázal mnohé dobro. Ale tento dobrotivý a milostivý Bůh je také svatý a bude trestat svůj vyvolený národ, pokud se od něj odvrátí k modlám. Tato hrozba má znít v uších Izraelců, aby kvůli svojí pošetilosti nevymizeli ze zaslíbené země.

Pán Ježíš Kristus nás staví před nekompromisní rozhodnutí, které se týká Jeho následování. Ovšem ukazuje nám také cenu, kterou budeme muset zaplatit, když se rozhodneme být Jeho učedníky.

Jenom pokání je cestou do Božího království. Jedině pokání může vyvést hříšného člověka ze spárů smrti a odvrátit Boží soud. Na podobenství o neplodném fíkovníku nám Ježíš ukazuje, jak má skutečné pokání vypadat.

Druhá kapitola Bible nám ukazuje Stvořitele, který je plný milosti a dobroty a který nám dává řadu věcí. Podívejme se na některé z nich.

Izrael si musí vybrat, komu bude sloužit. Proto si musí uvědomit, jaké jsou možnosti a co obnášejí. A v žádném případě nesmí být jejich rozhodnutí lehkovážné. Koho si vyberou? A komu budete sloužit vy?

Víra a skutky - jaký je vztah mezi nimi? Jsme ospravedlněni pouhou vírou bez skutků, přesto však víra bez skutků je mrtvá. Víra, která se neprokazuje skutky, nemá žádné dobré zaslíbení pro věčnost a je stejná jako víra démonů.

Přes odpor nábožensky založených lidí vítězí Ježíš nad Satanem, vysvobozuje ženu spoutanou nemocí, umlčuje a zahanbuje své lidské protivníky a ukazuje, jak Boží království přemáhá svět.

Do Božího království můžeme vejít pouze úzkými dveřmi. Ale to není nic pro nerozhodné, pro pokrytce, pro ty, kdo nemají osobní vztah s Ježíšem nebo pro ty, kdo spoléhají na vnější věci. Nikdo, kdo se dopouští bezpráví, nemůže vejít do království.

Žalmista vyhlašuje svoji životní misi - chválit, dobrořečit a velebit Boha. Také vyzývá ostatní, aby se k němu přidali a svoji výzvu podporuje jedním argumentem za druhým. Jak se dotkne jeho výzva vás?

Lidský jazyk je klíčem k lidskému srdci, je ukazatelem skutečné zbožnosti, takové, která je čistá a pravá, která úzce souvisí s moudrostí a plností Ducha Svatého.

Jaké je poselství vánočních svátků? Kdo je to narozené dítě? Boží Slovo nám dává odpověď. Jak se k tomu ale postavíme my? Jaký je můj postoj ke zprávě o narození Mesiáše?