Audio by kazatel petr_pape

Bůh může porušit přírodní zákonitosti, které sám uvedl v existenci. Bůh existuje a je pánem zázraků.

Boží lid má postavit u Jordánu památník, aby si připomínali Boží zázrak a učili o něm své potomky. Kázání zdůrazňuje kontinuitu Božího plánu a s tím související povinnost Božího lidu pamatovat si, připomínat si a vzpomínat Boží skutky, vlastnosti, smlouvy, nařízení atd.

Bůh vysušením Jordánu přivedl skleslost na hříšné pronárody. Připravil také izraelský národ. Jeho zaslíbení platí. Projevil Izraeli přízeň skrze obřad obřízky, hod beránka, a darování úrody zaslíbené země. Kdo chce přebývat v zemi a zažívat požehnání, musí být vnitřně proměněn Boží mocí.

V šesté kapitole konečně dochází k boji. To nejdůležitější, co máme pochopit v 6. kapitole, se týká povahy tohoto boje. Není to běžný boj, kdy rozhoduje lidská síla, zbraně a strategie. Je to boj duchovní, který vede sám Bůh a který je Izraelci vítězně bojován díky jejich víře v Hospodina.

Bůh chce, aby jeho děti - opravdoví křesťané - měli jistotu ohledně svého spasení, ale zároveň nás varuje, abychom nebrali na lehkou váhu odpadnutí.

Chodit Duchem je jediná možnost, jak můžeme překonat hřích, který v nás přebývá a naplnit to, k čemu jsme povoláni: sloužit v lásce jedni druhým.

I skrytý hřích zůstává hříchem a hřích jednotlivce nikdy nezůstane osamocený, ale vždycky má dopad nejen na jednotlivce a jeho nejbližší okolí, ale také na celé společenství Božího lidu.

Izraelci po porážce u města Aj dostali druhou šanci. Měli město dobýt cele v Boží režii, podle Božích pokynů a k Boží slávě. Z jejich druhé šance se máme poučit přijímat a konat Boží vůli.

Jak reagují bezbožní lidé na šíření Božího království a na vyhlášení Jeho pravdy a Jeho zákona? Co můžeme čekat, když se budeme nabourávat do království temnoty?

Boj je Hospodinův. Bůh se přiznává k modlitbám svatých a povzbuzuje nás k tomu, abychom jednali pro Jeho slávu. 

Přednáška ze Zimní minikonference o Božím Slově - část I. Nastínění specifik výkladu jednotlivých žánrů v Bibli. Jedná se především o hlavní žánry - poezie, historické knihy, listy a apokalyptická literatura. Přednáška seznamuje se základními možnostmi výkladu těchto žánrů a ukazuje na zásadní problémy vzniklé používáním špatného způsobu výkladu jednotlivých druhů textů.

Přednáška ze Zimní minikonference o Božím Slově - část II. Nastínění specifik výkladu jednotlivých žánrů v Bibli. Jedná se především o hlavní žánry - poezie, historické knihy, listy a apokalyptická literatura. Přednáška seznamuje se základními možnostmi výkladu těchto žánrů a ukazuje na zásadní problémy vzniklé používáním špatného způsobu výkladu jednotlivých druhů textů.

Izraelci skutečně vytrvali, dokud zemi neobsadili. Jejich vytrvalost pod Jozuovým vedením je pro nás příkladem, který bychom měli následovat.
Podíváme se na 6 bodů a všechny budou nějakým způsobem spojeny s vytrvalostí.

Víra Káleba a Otníela, kteří dobyli Chebrón a Debír, je postavena do kontrastu s ostatními Judovci, kteří nedokázali dobýt Jeruzalém, tedy město, později tak zásadní pro Izrael.

Kapitoly 16 a 17 popisují dědičný podíl Josefovců, tak jak jim byl přidělený losem. Opakují se zde výtky vůči Izraelcům, protože nevymýtili ze země Kenánce. V 17. kapitole je navíc tato neochota Izraelců dotáhnout věci do konce znásobena nespokojeností Josefovců s jejich podílem. Na druhou stranu v 17. kapitole narážíme na Selofchadovy dcery, které si s důvěrou v Boží rozhodnutí nárokují podíl na zaslíbené zemi.

Izraelci se zabydleli v zaslíbené zemi, aniž by ji osídlili v Boží síle. Potřebovali napomenutí od Jozua a silnou výzvu k rozdělení zbývajících podílů. Přesto, jak se zdá, nešlo všechno přesně podle plánů.

Útočištná města ve Starém zákoně jsou obrazem našeho útočiště, které máme v Pánu Ježíši Kristu. Jen On je naše záchrana, jen On je naše pomoc v každé naší nouzi.

Podílem lévijců byl samotný Hospodin. Přesto potřebovali někde bydlet a k tomu dostávají města v Izraeli. Ale stejně jako byli oni, tak jsou i křesťané dnes na zemi pouze hosté bez skutečného domova. Naším skutečným podílem je Ježíš Kristus.

Podstatnou věcí 22. kapitoly je reakce Izraelců na Hospodinovo jednání s jejich národem. Izraelci nutně potřebují zůstat věrní Bohu, který na ně uvedl tolik dobrého. Jejich reakcí na Hospodinovo jednání tedy musí vášnivé úsilí o věrnost Hospodinu.

Jozue, zestárlý izraelský velitel se snaží svými slovy k Izraelcům zajistit, aby i po jeho odchodu z tohoto světa Izrael poslouchal Hospodina. Vždyť Hospodin je jejich Bůh, který jim prokázal mnohé dobro. Ale tento dobrotivý a milostivý Bůh je také svatý a bude trestat svůj vyvolený národ, pokud se od něj odvrátí k modlám. Tato hrozba má znít v uších Izraelců, aby kvůli svojí pošetilosti nevymizeli ze zaslíbené země.

Izrael si musí vybrat, komu bude sloužit. Proto si musí uvědomit, jaké jsou možnosti a co obnášejí. A v žádném případě nesmí být jejich rozhodnutí lehkovážné. Koho si vyberou? A komu budete sloužit vy?

Žalmista vyhlašuje svoji životní misi - chválit, dobrořečit a velebit Boha. Také vyzývá ostatní, aby se k němu přidali a svoji výzvu podporuje jedním argumentem za druhým. Jak se dotkne jeho výzva vás?

Následování Ježíše Krista je spojené se zaslíbením pronásledování. Nejsou ze světa, proto je svět bude nenávidět. Jak si stojí naše víra ve světle těchto Pánových slov?

Epištola víry vítězící v utrpení, která vyhlašuje radostnou a živou, kristocentrickou naději věřícího v nevěřícím a nepřátelském světě.

Apoštol Petr vyvyšuje Boha za spasení, které dal věřícím. Popisuje spasení a skutečnosti s ním spojené, a tak vytváří základ k povzbuzení svých čtenářů v utrpení, kterým zde na zemi procházíme.

Jedním ze znaků křesťanů je radost, kterou zažívají i uprostřed zkoušek a zármutku. Ty Bůh láskyplně používá, aby pročistil víru křesťanů, takže při příchodu Krista se jim dostane chvála, čest i sláva. Kristus je nyní ještě v nebi, přesto v něj věří, milují ho a radují se - to vše darem od Boha.

Úžasné spasení, které je určeno pro nás, a o kterém Petr psal ve v. 3-9, je ještě více vyvýšeno činností proroků, evangelistů a dokonce i andělů. Ti všichni jednali či jednají tak, že je zjevné, jak veliké je naše spasení skrze Ježíše Krista.