Audio by kazatel jan_such_y

Bůh posílá své slovo a ono vždy přinese užitek. Boží Slovo se k Bohu nikdy nevrací bez toho, aby vykonalo svou práci.

První kniha Bible, kniha Genesis, je základem, od něhož se odvíjí mnoho dalších věcí. Podle toho, jak budeme přistupovat k této knize (a především k prvním jedenácti kapitolám), bude vypadat i náš pohled na další věci v Bibli i ve světě - naše vnímání Pána Boha, pohled na sebe sama, pohled na druhé, na Písmo, závažnost hříchu, ...

Hlavním tématem první kapitoly Bible není ani tak stvoření samotné, ale Bůh sám. A to je přesně to, nač se máme soustředit - abychom poznali Hospodina.

Druhá kapitola Bible nám ukazuje Stvořitele, který je plný milosti a dobroty a který nám dává řadu věcí. Podívejme se na některé z nich.

Na příběhu prvních lidí a jejich potomků můžeme jasně vidět katastrofální důsledky hříchu a jeho pronikaní do všech oblastí lidského života. Současně můžeme v každém pokolení také sledovat neutuchající Boží milosrdenství.

Odkud se bere všechno zlo, které kolem sebe vidíme? Jak můžeme své životní zkušenosti srovnat s prohlášením Písma, které tvrdí, že Bůh je dobrý a vše, co stvořil, bylo dobré? Je nějaký lék na zlo? Odpověď na tyto i další otázky nalezneme hned v prvních kapitolách zapsaného Božího Slova.

Boží milost a požehnání stále trvají a můžeme to vidět také v tom, jak se lidstvo - i přes prokletí hříchu - rozmnožuje a naplňuje zemi.

Zkažené lidstvo se blíží k zániku. Noe byl vybrán samotným Bohem, aby připravil záchranu pro další pokolení.

Noé věřil, a proto pokorně přijal, co mu Bůh oznámil a co ještě nebylo vidět, a připravil koráb k záchraně své rodiny. Svou vírou vynesl soud nad světem a získal podíl na spravedlnosti založené ve víře.

Bůh obnovuje svou smlouvu s člověkem po potopě.

Bůh smetl starý svět a přicházejí nové začátky - nejenom pro lidi, ale pro všechno stvoření. Ale kromě člověka byl v arše také hřích!

Desátá kapitola Genesis je jediným spolehlivým zdrojem, který nám může říci pravdu o tom, co se dělo po potopě. Nalezneme zde 70 různých jmen - lidí, národů i měst. Je také záznamem o obnovení vzpoury proti Hospodinu, která naplno propuká v 11. kapitole.

Lidská pýcha se stále pozvedá proti Bohu a chce dosáhnout do nebe jiným způsobem než Božím. Důsledky takového jednání našich předků, tedy Boží soud zmatení jazyků, neseme a zakoušíme všichni dodnes.

Bůh nás miluje, jak jen otec může milovat své děti. Vychovává nás k podílu na své vlastní svatosti a to nás vede k tomu, abychom s radostí odhodili každý hřích a běželi za Pánem.

Timoteus zakoušel život z Boží milosti a síly a byl povolán k budování Pánovy církve - podobně jako každý Kristův učedník.

Ježíši se posmívali. Budou se posmívat i nám! Drtivá většina lidí se mu vysmívala. Přesto to podstoupil - kvůli nám! Kvůli mě!

Posiluj se ve víře a v Boží milosti. Tak budeš dobrým služebníkem, který bude připravený sloužit druhým v pokoře a v lásce. Budeš vychovaný slovy víry - Božím slovem, které je nepohnutelným základem křesťanského života i učení.

Evangelium je nejenom dobrá zpráva a moc Boží ke spasení pro každého, kdo věří, ale je to také moc, která nám dává sílu ke každodennímu následování Pána Ježíše Krista.

Boží slovo je základem křesťanského života i života a organizace církve.

Kristův služebník podle apoštola Pavla ostře kontrastuje s falešnými učiteli. Jeho učení je jiné, jeho charakter je jiný a také jeho jednání se velmi odlišuje od jednaní jeho protivníků.

Apoštol Pavel staví do kontrastu dva světy, které se prolínají na jednom místě - v církvi. Jedná se o svět bezbožných, kteří spějí k záhubě, i když možná prohlašují, že znají Boha, a svět zbožných, kteří jsou plni Božího slova a tak jsou připraveni ke každému dobrému činu.

(Omlouváme se, ale kázání je nahrané pouze ze dvou třetin.)